Stavby těla savců a jejich pohyb

Mořští savci, jako je delfín, velryba či sviňucha, dokáží plavat stejně obratně jako ryby. Delfín skákavý má proudnicovitý tvar těla, který mu umožňuje při lovu pod vodou vyvinout rychlost až 32 kilometrů za hodinu.

Stavby těla savců a jejich pohyb  - pohyb savců na souši

U většiny savců je běh po souši skoro stejný, jako když malé dítě leze po čtyřech. Savcům se do vzduchu nejdříve zvedne pravá přední končetina, následuje vždy levá přední a pak pravá zadní. Takovýmto způsobem se zvíře v každém okamžiku opírá o zem třemi končetinami a může se kdykoliv zastavit bez nebezpečí pádu.

Když je savec v klusu, následující končetina se zvedne, jakmile se ta, která jí předcházela, dotkne země. Při tomto způsobu pohybu existuje moment, kdy se země dotýkají jen dvě končetiny na opačných stranách těla. Stabilita je zaručena rychlím střídáním končetin při pohybu.

Jen malá část zvířat, se dokáže pohybovat ještě rychlejším způsobem, kterým je cval. Při něm se v každém okamžiku dotýká země jen jedna končetina a někdy nastanou i chvíle, kdy zvíře několik metrů letí vzduchem.

Stavby těla savců a jejich pohyb - plavání u savců

Mořští savci, jako je delfín, velryba či sviňucha, dokáží plavat stejně obratně jako ryby. Delfín skákavý má proudnicovitý tvar těla, který mu umožňuje při lovu pod vodou vyvinout rychlost až 32 kilometrů za hodinu. Jeho hlavním orgánem je svalnatý ocas, jenž je neustále v rychlém pohybu nahoru a dolů. Úkolem hrudních ploutví je udržovat směr a rovnováhu. Když se delfín přiblíží k hladině, aby se nadechl, vyskočí z vody a opíše ve vzduchu oblouk, bez jakékoliv ztráty rychlosti či rovnováhy.

Také vydra říční se pod vodou dokáže pohybovat velmi elegantně. Vpřed je hnána vlnivými pohyby celého těla a dokáže plavat rychlostí až 25 kilometrů v hodině. Většinou se ale pohybuje pomocí veslovacích pohybů zadních končetin.

Stavby těla savců a jejich pohyb  - šplhání, skákání a ručkování savců

Takový klokan se pohybuje dlouhými skoky, při kterých používá jako oporu a vahadlo ocas. Stejně jako někteří ostatní skákající savci (např. frčkové, tarbíkomyši) se klokani odrážejí nápadně velkýma zadníma nohama. Klokan rudý dokáže dělat skoky dlouhé až devět metrů, přičemž dlouhý a silný ocas drží vysoko ve vzduchu jako vahadlo.

Šplhání a ručkování ve věších stromech je obvyklým způsobem pohybu všech druhů listožravých opic (guerez, vřešťanů, aj.). Tyto opice používají nohy hlavně při odrazu před skokem. Při dopadu se nejprve zachytí větve rukama a teprve po nich následují nohy.

Gibboni se pohybují po větvích tím, že se houpají střídavě na obou rukách. Každým zhoupnutím se dostanou o velký kus dopředu.

  • Přečtěte si o mirikimě - tzv. noční opici

    Mnoho druhů savců, jako je například jihoamerická opice a někteří vačnatci, mají při šplhání výbornou pomoc v podobě chápavého ocasu. Ten se dokáže chovat jako skutečná pátá končetina. Zvířata se na něj pak mohou zavěsit a mít tak volné končetiny ke sbírání potravy.

Stavby těla savců a jejich pohyb  - létající savci

  • Poletuchy

    Existují i savci, kteří používají jako jeden ze způsobů pohybu na kratší vzdálenost klouzavý let. Patří k nim poletuchy, poletušky a někteří vačnatci. Tato zvířata mají vždy mezi předními a zadními končetinami roztažitelný kožní lem. Když taková vakoveverka létavá skočí z větve stromu, roztáhne všechny čtyři končetiny co nejvíce od sebe a napjatý kožní lem slouží jako padák.

  • Opravdoví letci

    Jedinými opravdovými letci mezi savci jsou letouni – netopýři a vrápenci. Jejich tělo se tomuto způsobu pohybu zcela přizpůsobilo, i když vypadá jinak než tělo ptáků.

Stavby těla savců a jejich pohyb  - pár zajímavostí

Levhart a puma dokáží vyskočit na strom až do výšky pěti metrů. Klokan rudý zase přeskočí i třímetrovou překážku.

Gepard dokáže běžet rychlostí přes sto kilometrů za hodinu, ale jen na docela krátkou vzdálenost (asi kolem 400 metrů). Pak se musí zastavit kvůli nabrání dechu a ochlazení svalů.

Nejpomalejším savcem na světě je lenochod tříprstý, jenž se normálně pohybuje rychlostí dvou metrů za minutu. Pokud uslyší volání jeho mláděte o pomoc, tak dokáže zrychlit na čtyři metry za minutu.

Giboni se dokáží v korunách stromů pohybovat rychlostí až 16 kilometrů v hodině, což je rychleji než průměrný člověk na zemi.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id19967 (magazin-chovatelstvi.cz#8951)


Přidat komentář