Kulohlavec černý - příbuzný delfína

Kulohlavec černý - rozšíření a způsob života. Obranná taktika některých hlavonožců – zmizení v oblaku vypuštěného barviva – je proti kulohlavcům neúčinná, neboť ti používají k vyhledávání kořisti kromě zraku i echolokační systém.

Kulohlavec černý obecně

Řád: kytovci
Čeleď: delfinovití
Rod a druh: Globicephala melaena. G. macrorhynchus

Kulohlavec černý - rozšíření a způsob života

Severní populace kulohlavce černého žije v mořích od Kanady po Skandinávii a Středozemní moře, jižní populace se vyskytuje v chladnějších vodách jižních moří.

Kulohlavec černý - čeleď delfínovitých

V rámci čeledi delfínovitých jsou oba druhy kulohlavců hned po kosatce největšími zástupci. Samec kulohlavce černého může dosáhnout délky až osmi metrů.

Kulohlavci žijí ve velkých skupinách

které mohou někdy čítat až několik set zvířat. Občas se stává, že celé takto početné skupiny uváznou na mořském pobřeží. Důvod tohoto počínání nebyl dosud zcela objasněn. Je možné, že se zvířata vrhají na pobřeží, když předtím v jeho blízkosti byla lovena, nebo že jim z nějakého důvodu vypoví službu jejich jinak bezchybně fungující navigační systém.

Kulohlavec černý a rychlost plavání

Dospělý kulohlavec černý plave rychlostí čtyři až šest, kulohlavec Sieboldův kolem osmi kilometrů v hodině. Oba druhy bývají často pozorovány pohromadě s některými druhy delfínů, například delfínem obecným nebo delfínem skákavým. Stejně jako delfíni umějí kulohlavci vyskakovat svisle z vody ven a obracejí se na bok, pokud objeví něco zajímavého.

Kulohlavec černý a zvuky

Kulohlavci dokáží vyluzovat širokou škálu různých zvuků, od pronikavého kvičení po hluboké chrápavé tóny.

Kulohlavec černý a tělesné rozměry

Délka: samec 5 – 8 m, samice 4 – 6 m
Hmotnost: samec 3500 kg, samice 1800 kg

Kulohlavec černý - potrava

Kulohlavci patří do podřádu ozubených kytovců, kteří se živí rybami a jinými mořskými živočichy. V každé čelisti mají sedm až dvanáct zubů, kterými si přidržují kluzkou kořist, zejména hlavonožce. Jejich častou kořistí bývají kromě hlavonožců i ryby, nejvíce tresky. Dospělý kulohlavec černý potřebuje denně alespoň 45 kilogramů potravy.

Kulohlavci plují zpravidla nehluboko pod mořskou hladinou

a pravidelně se vynořují, aby se nadechli. Pokud loví, potápějí se běžně do hlouby 60 metrů a vydrží pod vodou až 10 minut. Celé skupiny kulohlavců loví velmi často společně.

Kulohlavec černý a vyhledávání kořisti

Kořist vyhledávají svým echolokačním systémem stejně jako delfíni i mnozí další kytovci: vysílají zvukové vlny, které se při dopadu na blízké předměty plovoucí ve vodě (nejčastěji vhodnou kořist) odrážejí, vracejí zpět a kulohlavce zcela přesně informují o poloze, velikosti a rychlosti budoucí oběti.

Kulohlavec černý a rozmnožování

V zimě táhnou kulohlavci často do teplejších vod, aby se zde pářili. Mláďata se rodí až následujícího roku, kdy se samice vrátí do chladnějších oblastí. Období rozmnožování kulohlavců není nijak omezeno, ale většina mláďat přichází na svět koncem léta. Před pářením svádějí samci zuřivé souboje o jednotlivé samice. Ani námluvy se někdy neobejdou bez zrnění, i když kulohlavci umějí počínat i velice něžně.

Kulohlavec černý a mláďata

Jedenáct až šestnáct měsíců po páření rodí samice jediné mládě. Jelikož mateřské mléko je jako v případě všech kytovců energeticky velmi vydatné, nemusí mládě sát často, aby získalo výživu potřebnou k růstu a vývoji. Doba kojení trvá od 15 do 20 měsíců. Před odstavením se mládě musí naučit přijímat stejnou potravu jako dospělá zvířata.

Kulohlavec černý a rozmnožovací schopnost

I po odstavení trvá ještě dlouhou dobu, než je mladý kulohlavec zcela samostatný. Rozmnožovací schopnost kulohlavců je poměrně nízká, samice mívají mládě jen jednou za tři roky, nejdříve ve věku šesti let. samec musí být zhruba dvakrát starší, aby se mohl rozmnožovat.

Kulohlavec černý - zajímavosti o kulohlavcích

  • Obranná taktika některých hlavonožců – zmizení v oblaku vypuštěného barviva – je proti kulohlavcům neúčinná, neboť ti používají k vyhledávání kořisti kromě zraku i echolokační systém.
  • Na Orknejských ostrovech je kulohlavec černý pro zvuky, které vydává, nazýván „zpívající velryba”.
  • V případě nebezpečí dokáží kulohlavci vyvinout rychlost až padesát kilometrů v hodině.
  • Mateřské mléko většiny kytovců obsahuje 40 až 50 procent tuku (kravské mléko jen kolem čtyř procent).
  • Jestliže je jedno zvíře ze skupiny poraněno a nestačí tempu ostatních, jeho druhové se vrátí a pomáhají mu.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id19946 (magazin-chovatelstvi.cz#8807)


Přidat komentář