Dingo

Dingo má svalné a silně stavěné tělo. Jeho srst bývá zbarvena různě, od světle zlatavé barvy po tmavohnědou až černou. Nejtypičtější jsou však dingové zbarvení zlatočerveně. Svým celkovým vzhledem se dingo podobá domácím psům.

Dingo

Dingo má svalné a silně stavěné tělo. Jeho srst bývá zbarvena různě, od světle zlatavé barvy po tmavohnědou až černou. Nejtypičtější jsou však dingové zbarvení zlatočerveně. Svým celkovým vzhledem se dingo podobá domácím psům.

Obecné informace

Řád: šelmy
Čeleď: psovití
Rod: Canis dingo
Délka: 1,5 metrů
Hmotnost: 20 kilogramů
Výskyt: Celá Austrálie a Nová Guinea ## Způsob života

Dingo žije v rodinný skupinách v malých teritoriích. Toto území si smečka vždy brání proti nepřátelům. Mladí samci loví samotářsky a pohybují se volně na velkém území. Když tam je dostatek potravy, přidružují se k místním smečkám. V případě, že kořisti ubude, jsou ze smečky vyhnáni. Stáří jedinci dinga jsou často odháněni od zdrojů potravy, takže během krátké doby zahynou hladem.

Lov a potrava

Většina kořisti, kterou dingové loví vychází ven až v noci, proto mají převážně noční aktivitu.Pro dinga, kteří loví samostatně jsou nejsnadnější kořistí plazi nebo králíci. Pokud ale dingové loví ve smečce, dovedou ulovit i tak velké zvíře, jako je klokan obrovský. Podle velikosti očekávané kořisti vycházejí na lov buď jednotlivě nebo po smečkách.

Když se smečce podaří získat více potravy, než dokáže spořádat, zahrabávají její členové zbytky kořisti do země, aby je vyhrabali a sežrali v pozdější době.

Dingové požírají v dobách, kdy je nedostatek vhodnější potravy, larvy hmyzu, ptačí vejce nebo vodní ptáky. Během lovu velké kořisti vyhlédnutou oběť nejprve unaví pronásledováním a pak na ni zaútočí, zakousnou se a oběť stáhnou.

Rozmnožování

Samice dinga se dostává do říje na podzim nebo začátkem zimy. V tomto období bývají sledovány skupinkou zhruba dvanácti samců, kteří se sdružují poblíž každé samice do doby, než si jednoho z nich nevybere.

Štěňata se rodí asi o devět týdnů později. Samice přivádí mláďata na svět rok co rok ve stejné noře, pokud ji nezničí lidé. Po několika dnech se vydává samec i samice na stráž několik stovek metrů proti větru, aby včas dokázali zpozorovat případné nebezpečí. Hrozí-li nějaké nebezpečí, odnáší samice po jednom všechna svá mláďata do nového a bezpečnějšího úkrytu.

Mláďata rostou rychle, takže po krátké době musí jejich potravu zajišťovat oba rodiče.

Zajímavosti

Nejstarší kosterní pozůstatky dinga, které byly zatím nalezeny, pocházejí z doby asi před 3000 lety. Ale předpokládá se, že první dingové se objevili v Austrálii již před 4000 lety.

Jedna samice dinga dokázala během jediné noci odnosit svých šest mláďat do nové nory, která byla vzdálena devět kilometrů. Znamená to, že za tuto noc nachodila celkem 108 kilometrů.

Existují dědičné linie dinga, kteří se rodí bezocasí.

Dingové se velice často páří s domácími psy. Výsledkem pak je, že až 75 procent ze všech divoce žijících dingů jsou kříženci.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id19916 (magazin-chovatelstvi.cz#9708)


Přidat komentář